Zamyšlení nad 66. Zlatou přilbou

Moje zážitky z účasti na 66. Zlaté přilbě jsou velice smíšené.

Neoficiální klub nadšenců vlastnících motocykly Jawa 500 OHC byl požádán o účast na ceremoniálech závodů. Jednalo se o pátek ,sobotu a nedělní Zlatou přilbu. Proběhla nějaká jednání a bylo dohodnuto , že dorazíme v pátek dopoledne, v počtu 14 motorek, abychom mohli zahájit závody od 17:00 hod. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že pořadatelé s námi pro pátek nepočítají. Tak jsme uložili motocykly do garáže a sledovali závody. Druhý den závody začínali od 14:00 hod. a ještě v 10 minut před začátkem nebylo jasné jaká bude naše úloha, nakonec se dohodlo, že naložíme závodníky, objedeme s každým jedno kolo a navezeme je všechny na slavnostní zahájení. Budiž , stalo se, pak opět stroje jely do garáže a mi na tribunu. No a máme tu neděli ráno, v cca 10:00 jsme vyrazili ke klenotníkovi do města  pro přilbu. Tam jsme čekali na příjezd autoveteránů Bugatti a dvou Aerovek, jenž vezly Zlatou přilbu na stadion. Před 11:00  se konečně kolona tří automobilů a 14 motocyklů dala na cestu ulicemi Pardubic. Řekl bych, že to musel být docela pěkný pohled, lidé v ulicích to docela kvitovali. 

Dorazili jsme v pohodě na stadion a opět začal zmatek mezi pořadateli, jak vlastně bude vypadat slavnostní navezení  na ovál. Pak se rozhodlo, že se pojede jeden okruh a pak ven z oválu. No a dostávám se k závěru a největšímu seku České televize !!  Udeřila 12 hodina, stroje zaševelily, vpluly na okruh 66. ZP ve dvojřadu střídavě 02 a 01 prohrábly povrch trati, diváci spokojeně kvitovali defilé těchto skvostů a pan režisér přenosu ?? -  byl asi někde na klobáse, neboť z tohoto defilé se v televizi neobjevilo vůbec nic. Je s podivem , ale ČT nenatočila žádný materiál ze slavnostního doprovodu. Jen ve 126 minutě přenosu nás kameraman šmrncnul a komentátor se zmínil, že jsme dělali doprovod. Dvě minutky a šmytec. Takto vypadá dnes propagace "zlatých českých ručiček", které vyráběli tyto stroje. Jawa byla  pojmem.

Atmosféra na stadionu skvělá, být součásti takového závodu je povznášející a pak to zazdí režisér. Škoda, možná někdy příště..............................

Alik